Koncertní sál Praha

• Proč

- v Praze nevznikl klasický koncertní sál skoro již 100 let, nejmladší koncertní sál – Smetanova síň Obecního domu byla otevřena koncem roku 1912. Dvořákova síň Domu umělců byla otevřena již roku 1885. I když oba dva koncertní sály byly v průběhu doby několikrát rekonstruovány a poslední rekonstrukce proběhly poměrně nedávno (1994-1997, resp. 1990 -1992), jedná se o historické sály, které nejen že neodpovídají požadavkům 21.století, ale neodpovídají beze zbytku požadavkům symfonické hudby vůbec. Nový koncertní dům by se stal logickým doplněním těchto historických sálů a rošířil by tak kulturní nabídku hlavního města

- v Praze neexistuje koncertní sál s kapacitou větší než 1200 míst. Metropole, kterou Praha je, by jistě měla disponovat sálem s kapacitou větší

- město Praha nemá jasno, kde by mělo vzniknout nové centrum. Aby se však centrum stalo opravdu centrem je nutné do něho vnést i veřejný a kulturní rozměr. Stavba koncertního domu by se mohla stát impulsem rozvoje nového centra města

- projekt koncertního domu dává dostatek prostoru proto, aby vznikla zajímavá stavba, která naplní výše uvedené funkce a může se tak stát kulturní dominantou města a založit novou dimenzi přirozeného rozvoje města

• Jak

- srdcem koncertního domu samozřejmě musí být koncertní sál

- kapacita sálu by měla být alespoň 1800 sedadel pro koncertní uspořádání

- nejdůležitěší roli bude hrát akustika sálu, musí vyhovovat nejposlednějším požadavkům na provádění symfonické hudby.

- důležitost akustiky musí být brána na zřetel od samého počátku

- neméně důležitý jako akustika bude i design a architektura interiéru sálu

- akustické a architektonické pojetí sálu by však mělo umožnit pořádání i jiných akcí

- od počátku příprav projektu je nutné se řídit ekonomickými ukazateli pro provoz sálu a celého koncertního domu

- je jasné, že vzhledem k nutnosti ekonomického provozování bude kladen důraz na co nejčastější využití sálu a celého koncertního domu

- je také ale naprosto jasné, jelikož hlavním cílem je vybudovat dokonalý hudebně-akustický prostor, že priorotu ve využívání musí mít ten program, pro který je celý objekt vybudován, tedy hudba a hudební život vůbec

- koncertní dům by měl být vybaven i dalšími sály-prostory, které budou moci být využity jako zkušebny pro velká symfonická tělesa případně pěvecké sbory – nezbytná nutnost pro koncertní dům, ale v případě možnosti i samostatně pro nejrůznější programy a akce,

- bylo by správné celý objekt koncipovat jako multifunkční

- multifunkčnímu využívání sálu a ostatních prostor koncertního domu musí odpovídat i infrastruktura veřejných prostor , zákulisí a obslužných technologií

- součástí koncertního domu musí být i takové prostory, které zajistí „život“ v domě po celý provozní den – galerie, čítárna, kavárna, restaurace, bar, klub

- vzhledem k výše popsaným prostorám pak vychází, že odhad potřebné hrubé podlahové plochy koncertního domu se bude pohybovat kolem intervalu

30 – 40 tisíc metrů čtverenčních

- odhad hrubé podlahové plochy pak determinuje i velikost potřebného pozemku. Tato hodnota se tedy pohybuje okolo rozmezí 10 – 20 tisíc metrů čtverečních

- vnější podoba a architektura budovy by měla být moderní, působivá a dramatická s důrazem na synergii s okolním městským prostorem

• Pro koho

- je samozřejmé, že hlavním důvodem výstavby nového koncertního domu je obohatit Prahu, její obyvatele a návštěvníky o nový kulturní prostor

- nejdůležitějším hlediskem při koncipování takové stavby tedy musí být to, aby se celý objekt stal živoucím veřejným kulturním prostorem a naplnil tak funkci kulturní dominanty nového centra

- od počátku je nutné se věnovat ale i koncepci provozu koncertního domu s důrazem na ekonomiku takového provozu

- koncertní dům by měl být co možná nejotevřenější pro nejrůznější pořadatele kulturních a společenských akcí

- hospodaření koncertního domu by mělo být založeno na komerčním pronájmu prostor. Jednalo by se o pronájmy krátkodobé (pořadatelé akcí) a dlouhodobé (restaurační provozy, klub, art shopy, galerie...). Zisky z pronájmu by měly tvořit hlavní příjem koncertního domu

- koncepce koncertního domu musí být taková, aby oslovila co nejširší okruh potencionálních nájemců – pořadatelů především koncertů vážné hudby, ale i dalších kulturních a společenských akcí

- různí pořadatelé a organizátoři mají však pro své akce i specifické potřeby. Při rozhodování o umístění akce hrají důležitou roli následující faktory:

velikost - kapacita prostor

vhodnost místa pro tu určitou akci

cena nájmu a další náklady s nájmem a s uspořádáním akce spojené

vzhled/design prostoru

úroveň a komplexnost poskytovaného servisu

technické možnosti prostoru a vybavení (variabilita, multifunkčnost...)

atraktivita a renomé prostoru

dopravní dostupnost jak pro návštěvníky akce, tak i pro přípravu

podpora propagace a marketingu akce ze strany provozovatele

nabídka doplňkových služeb

- výše uvedené parametry by tedy měly hrát důležitou roli při vytváření koncepce koncertního domu a jeho provozu

- prostory, které budou určeny k dlouhodobému pronájmu by měly být koncipovány a vytvářeny v těsné spolupráci s budoucím nájemcem

- při úvahách o konceptu se také nesmí opomenout možné zdroje dalších příjmů

- dalšími zdroji příjmů mohou být nejrůznější služby a plnění (prodej „naming rights“, prodej exkluzivních práv prodeje a nabídky, prodej reklamy, prodej klubového členství, sponzoring...)

- koncept koncertního domu musí být takový, aby i v budoucnosti existovala možnost neustálého rozšiřování nabídky dalších služeb a plnění